RSS
 

Archive for November, 2010

Recenze jednou větou – Machete (film)

21 Nov

Řeknu vám, to byla jízda – do pekla, ven, ještě jednou tam, a pak pořád dokolečka, že se mi z toho ještě teď točí hlava a vlastně vůbec nechápu, jak někdo může říct k téhle šílenosti cokoliv negativního, když tam naprosto všechno funguje tak, jak fungovat má – scénář (parádní), režie (šílená), střih (přesný), herecké výkony (dokonalé), aneb jak natočit “parodii” na akční filmy, která si z nich nedělá dementní legraci, jak natočit parodii na sebe sama a nebýt trapný, jak hodit za hlavu všechny předsudky, “moudra” a pravidla a prostě se dvě hodiny (nebo kolik) nezřízeně bavit na úkor všech dementů v publiku, kteří některé věci prostě nikdy nepochopí – takže jednička s hvězdičkou a už ticho: “Machete don’t text”…

HODNOCENÍ: ANO

Read the rest of this entry »

 

Recenze jednou větou – Sněženky a machři po 25 letech (tv)

20 Nov

No comment (původně to měla být “recenze dvěma slovy”, ale ok, to by bylo poněkud nízké, tak aspoň tímto způsobem bych nějak rád vyjádřil, že to bylo opravdu, opravdu, opravdu hrozné, děsivě hrozné, příšerné – ač měl film docela pěkné barvy, působil celou dobu jako nějaké home video: rozjela se kamera, herec se nadechl, řekl repliku, vydechl, kamera se vypnula – peklo, navíc ty repliky nedávaly smysl, děj nedával smysl, celé to nedávalo smysl, a těch pár lidí, co se tam fakt pokoušelo hrát, vypadali díky tomu, že se pokoušeli hrát, ještě hůř, než ti ostatní, kteří se o to ani nepokoušeli, a nejhorší na tom všem je, že někdo měl jakýs záměr, vymyslel sladkobolný nostalgický dialog, vymyslel scénu, pak ji natočil, přiřadil hudbu, tklivě pohnul kamerou, ale prostě neměl talent, neměl a neměl – Kuzma je támhle)…

HODNOCENÍ: ROZHODNĚ NE

Read the rest of this entry »

 

Recenze jednou větou – Force Unleashed II (PC)

18 Nov

Můžete udělat hru hezkou nebo hnusnou, a pak dobrou nebo špatnou, přičemž ve skutečnosti je každý herní kousek kombinací jednoho aspektu z každé zmíněné kategorie a Star Wars: Force Unleashed II je hezká a blbá, což je tak plus mínus všechno, co jsem vám o ní chtěl říct, ale že je na internetu ještě trochu místa, dodám, že je hloupá proto, že ji hloupou prostě navrhli, neb si mysleli, že když je všeho dost, že to ke štěstí stačí, že když bude hlavní hrdina superjedi a zabije všechno pohledem (přičemž v té hře nic jiného, než zabíjet všechno pohledem, dělat nebude), hráči budou nadšeni – a že když to bude mít superefekty a supergrafiku (což má), nikdo si nevšimne hloupého příběhu, hloupě repetetivní hratelnosti a nápadů, které vypadají sice dobře na papíře nebo v God of War, ale špatně, když je dostane do ruky neumětel; jenže já si všimnul.

HODNOCENÍ: NE

Read the rest of this entry »

 

Recenze jednou větou – Indiana Jones IV (tv)

18 Nov

V době, kdy před obrovskou koulí utíkali v kinech, viděl jsem Dobyvatele ztracené archy dvanáctkrát, tak moc jsem z nich byl nadšen, dokonce TAK moc, že jsem jednou, nesehnav lístky jinam, usedl do první řady v Alfě, nad čímž jistě pamětníci kroutí hlavou, protože můžou (zatímco my, co jsme tam fakt seděli, máme nadosmrti s krkem problémy), ale to říkám jenom proto, abych zdůraznil, že Indiana Jonese žeru, a přesto mě něco zadrželo a do kina jsem na čtyřku nešel, čemuž jsem se až do nedávna divil, nicméně když kloboukatec běžel v televizi, pustil jsem a zíral – a nakonec byl rád, že jsem to kino minul, tak moc mi přišlo, že vtipně přehnané scény a sebeironie, kapající z každé trhlinky filmového pásu, dobře napsané i zahrané postavy a příjemná kamera zkrátka nedokážou přebít stupidní scénář – a v tomhle případě je fakt jedno, jestli je nebo není stupidní úmyslně, protože když je něco blbé moc, je to zkrátka blbé moc – tak odpočívej v pokoji, Indy, a už se prosím nevracej.

HODNOCENÍ: NE

Read the rest of this entry »

 

Recenze jednou větou – DarkSiders (PC)

15 Nov

Naštvat můžete šéfa, naštvat můžete manželku, naštvat můžete paní v samoobsluze (když si dovolíte stát před ní ve frontě a ještě platit kartou), jestli se ale něco nevyplácí, tak je to naštvat Válku, což je jeden z těch čtyř pánů, který přijede, až se bude schylovat k ukončení existence téhle planety a zmíněnému ukončení pomůže, to se ale v DarkSiders NESTANE, Válka je tak v trablech a může se z nich vysekat jenom s vaší pomocí, což dělá s Kratosovým šarmem (God of War) a zeldoidní hratelností v půvabné komiksové postapokalyptické grafice, kvůli čemuž bychom na hru vesele plivli (plagiát non plus utlra), kdyby NEVYŠLA NA PC – jenže ona vyšla a díky tomu je parádní, protože jinak si tyhle brutální neutuchající mlátičky syslí konzole, a když už nám je na kanceléřské stroje půjčí, stojí port za starou bačkoru a nedá se ovládat jinak, než gamepadem, nebo klávesovou kombinací SDFE, JKLI, mezerník a Enter, což je o prsty i o nervy – a DarkSiders je snad první „konzolovina“, která to nedělá, která jde hrát a ještě k tomu je zábavná.

HODNOCENÍ: ANO

Read the rest of this entry »

 

Darksiders: credits aneb Járo, pojď, budeš v titulkách!

15 Nov

Dohrál jsem DarkSiders (mikrorecenze brzy), vychutnal si vcelku povedený konec, a pak koukal, koukal a koukal a koukal (a ještě chvíli koukal) na titulky. Musím předeslat, že na závěrečné titulky koukám často. U filmů úplně vždy, přijde mi to jako takové moje intimní vyjádření úcty autorům – a neúcty k nervózním pracovníkům multikina, které tím zdržuji od jejich lovu na kelímky (na který by se nejraději vydali už v půlce filmu). Titulky jsem, neklame-li mě paměť (což klidně může), nedokoukal snad jenom v případě, že jsem odešel v půlce filmu (a i to se stalo jednou), s překvapením ale zjišťuji, že u her to nedělám. A právě při dohrávání DarkSiders mi došlo, proč. Vlastně jsou důvody dva – jednak jsem doma, hru dohraju třeba ve tři v noci a chci spát, důležitější ale je fakt, kdo v nich je. Jsou totiž plné darmošlapů.

Projděte si Credits libovolné hry a počítejte, kdo ze zobrazených na hře opravdu dělal. V DarkSiders je to úplně typické – nejdřív proběhne krátká sekce Vigil Games, zobrazující designéry, programátory, grafiky, zvukaře a dva šéfy, ještě kratší představení lidí, co dělali animované sekvence, a pak přijdou sáhodlouhé „THQ credits“, kam vydavatel (a vlastník Vigil Games, nutno říci) narval úplně každého, kdo byl v době dokončování hry v kanceláři. Svačinářku. Chlapíka, co se stará o počítače. A to ještě není to nejhorší. Co sakra na DarkSiders dělal „Teritory manager THQ“ pro Benelux? Co „Associate Export Manager“ pro region Asia Pacific? A proč jsou v kreditech právníci? A HR? Ředitel kreativního managementu (co to vůbec je)? Účetní – fakt je tam účetní! A sekretářka? Už jen jako uhnilá třešnička na dortu se zhruba vprostřed titulků válí Epic Games China, u kterých dělali THQ hutný outsourcing, uvedení přesně tak. Epic Games China (a ani jméno navíc).

Když dohrajete starou Operaci Flashpoint, běží titulky, kde je nejprve nás zhruba dvacet, co jsme hru udělali, a pak minimálně jednou tolik lidí z Codemasters. Ať počítám, jak počítám: k nám do kanceláře v životě zavítali dohromady tři. Jeden producent (Richard Blenkinshop) se o nás staral, s jednou paní (Laura Peterson, myslím) jsem si dopisoval o nějakých technických věcech, jistý Ghulam Khan vedl testerské oddělení v CM. Pak jsme samozřejmě měli pár testerů, jeden šikovný Amík (myslím, že to byl Amík) nám psal finální dialogy a spolupracoval na scénáři. Někdo navrhl krabici, někdo ji schválil, ale co dělalo těch dalších třicet lidí, netuším. Vlastně jo, tuším. Prostě TAM BYLI. Jistá pikantérie je, že na Mobygames, kam se titulky přepisují ručně, to někdo vzal za „správný konec“ a prostě tam přepsal jenom nás, z CM ni človíčka, čili to odneslo i těch pár, co s hrou opravdu pomáhali.

Ono to zní jako prkotina, navíc jsem si jist, že u filmu to bude podobné, na druhou stranu tam opravdu spousta lidí na projektu tak či onak dělá, a i když někdo třeba jenom nosí režisérovi židli, svým způsobem se tím na filmu podílí – minimálně tím, že jede na natáčení (kdyby mu nosil židli v kanceláři, zatímco režisér točí v Barmě, nedávalo by to smysl). HR oddělení prostě na hře nedělá, tečka. Ti pracují pro společnost, která pracuje pro společnost, která pomáhá společnosti, která hru dělá. A do titulků se podle mne nemají co cpát, to se pak internet hemží herními „celebritami“, kteří mají za sebou desítky legendárních projektů, se kterými nemají naprosto nic společného, jenom byli se skutečnými tvůrci jednou na obědě (a ještě jim ho určitě nezaplatili). Mementem a vrcholem řečeného budiž pak evropský release Warhammeru Online, který na starém kontinentě provozovala jistá GOA (nikdy předtím ani potom jsem o té firmě neslyšel) a v EU manuálu je vyjmenovaná úplně celá odshora až dolů s tím, že na samém konci je malým písmem napsáno: „Jo… a ještě děkujeme EA Mythic za to, že udělali tu hru“. Kam ten svět spěje? Já jsem zvědavý na to, kdo stvořil hru, která se mi líbí. A chci, aby se ke mně chovali fér a řekli mi to. Darmožrouti mě nezajímají. Dík.

 
 

Recenze jednou větou – Občanský průkaz (kino)

15 Nov

Jsa manuálně pracující proletář (vydělávám si ťukáním rukama do klávesnice), může mi být intelektuální móda „veškeré Hřebejkovsko-Jarchovskovské sladkobolné retro je neustále se opakující kýč, fuj“ značně ukradena, což také je a Občanský průkaz (který tedy režíroval Ondřej Trojan, ale není to poznat) mě po všech stránkách lapil – líbila se mi kamera (Štrba), námět (Šabach) i scénář (Jarchovský), režie, barvy, hudba, kluci (ale no tak), holky (ty tam vlastně skoro nebyly, jo, vlastně učitelka!) a vůbec to celé bylo dobré a pěkně poskládané, do toho potřebná připomínka pro notorické sklerotiky, že ta doba byla opravdu hnusná a komunisti opravdu svině – a co víc vlastně může člověk od tuzemské „komedie“ ze sedmdesátých let našeho minulého pokaňhaného století vlastně chtít?

HODNOCENÍ: ANO

Read the rest of this entry »