S tímhle filmem to je zhruba takhle: představte si, že jdete s kolegy z práce na oběd a začnete jim vyprávět, jak ráno na autobus, v kterém jste do kanceláře spěchali, naletěl obrovský kondor, zdvihl ho a odnesl za řeku, tam, kde jsou takové ty obrovité rostliny, takže mohl usadit vozidlo na květ a odletět do ústraní. Představte si také, že to vyprávíte velmi, velmi poutavě. Mezi posluchači bude skupina, která vás bude pobaveně poslouchat, zvědavá, jak se vaše vyprávění bude odvíjet dál. Pak tam budou lidé, kteří si budou myslet, že jste se zbláznili (“kondor neunese autobus, já ho onehdy viděl na National Geographicu a vím, že je velikej, hranatej a má spoustu kol!”), a pak se, světe div se, najdou tací, kteří na vás budou upřímně naštvaní. Fakt. Budou si totiž myslet, že si z nich utahujete, že se bavíte na jejich účet, eventuálně (nejhorší případ) že si fakt myslíte, že kondor běžně nosí autobusy – a to všechno je rozezlí. Chudinky…
HODNOCENÍ: ROZHODNĚ ANO