Jsa manuálně pracující proletář (vydělávám si ťukáním rukama do klávesnice), může mi být intelektuální móda „veškeré Hřebejkovsko-Jarchovskovské sladkobolné retro je neustále se opakující kýč, fuj“ značně ukradena, což také je a Občanský průkaz (který tedy režíroval Ondřej Trojan, ale není to poznat) mě po všech stránkách lapil – líbila se mi kamera (Štrba), námět (Šabach) i scénář (Jarchovský), režie, barvy, hudba, kluci (ale no tak), holky (ty tam vlastně skoro nebyly, jo, vlastně učitelka!) a vůbec to celé bylo dobré a pěkně poskládané, do toho potřebná připomínka pro notorické sklerotiky, že ta doba byla opravdu hnusná a komunisti opravdu svině – a co víc vlastně může člověk od tuzemské „komedie“ ze sedmdesátých let našeho minulého pokaňhaného století vlastně chtít?
HODNOCENÍ: ANO
Film: Občanský průkaz (ČR, 2010)
ČSFD: www.csfd.cz/film/257750-obcansky-prukaz/
Režie: Ondřej Trojan
K hodnocení: Po práci pro milión časopisů, webů a jiných obskurností jsem dospěl k závěru, že umělecká díla (vzato zeširoka, tedy včetně her a třeba televizních seriálů), jsou buď DOBRÁ, nebo ŠPATNÁ, hodnotím tedy ANO nebo NE. ANO znamená, že na film máte jít, hru hrát a knížku někomu dát (protože je tlustá a vy ji číst nebudete), NE pak opak (vyjma knížky – tu taky někomu dejte, ale někomu jinému, než v prvním případě). Pro výjimečné příležitosti jsem si nicméně dovolil (je to ostatně MŮJ blog) zřídil ještě dvě speciální kategorie: ROZHODNĚ ANO pro věci, které považuji za výjimečné (třeba Štěstí od Bohdana Slámy) a ROZHODNĚ NE pro díla, která se v naší realitě vyskytla omylem (cokoliv od Uwe Bolla nebo Paul W. S. Andersona).