Dragon Age (jednička) mě fakt chytla a paradoxně mi dost vyhovovalo, že je to vlastně takový slabý (i když stylový) odvar starých drsných RPG – jenže teď si vezměte, co asi vznikne, když uděláte slaboučký odvar slabého odvaru – jasně, břečka, což je fakt škoda, protože i Dragon Age 2 má příjemně našlápnuto, jenom by ho nesměli udělat za rok (jak dlouho dělali jedničku? Pět let?) a “pro každého” (rozuměj: pro paťatého Frantu s právě probíhající mozkovou příhodou), to pak dopadne tak, jak to dopadlo – a je fakt, že kdyby se to jmenovalo “Jára, jeho pes a jejich dobrodružství”, napsal bych, že to je docela dobrý, ale v případě RPG od BioWare jde o zklamání roku (a to sotva začal), proto dávám “NE”, i když mě hra vcelku bavila, navzdory faktu, že v ní je jedno nijaké město, v něm jeden sklep (v kterém se odehrávají všechny vedlejší městské questy) a vedle jedna jeskyně (v které se odehrávají všechny vedlejší neměstské questy), příběh je naprosto nijaký a vůbec je to celé takové trochu divné (“Čau, já jsem Hawke!” “Ahoj, nepřinesl bys mi lano? Nechal jsem ho v přístavu, a teď se potřebuju oběsit.” “Jasně!” … “Tu máš!” DING! VOLBA! Necháš ho oběsit, nebo ho ukecáš, aby žil dál? UKECAT Hurá, chlapík žije, teď si u něj můžeš kupovat štrůdl, jsi pašák a děláš volby, vole!) – erm, konec.
HODNOCENÍ: NE
Hra: Dragon Age 2 (Xbox 360, PS3, PC)
Stvořil: BioWare (Edmonton, Kanada; Autoři Baldur’s Gate, Mass Effectu a Dragon Age)
Web: dragonage.bioware.com
Moje videorecenze: RE-PLAY 006: (začátek v 16:20)
Metacritic: Dragon Age II X360 – linkuji jenom proto, že je tu fascinující a takřka bezprecendentní nepoměr průměrů: kritika dává 79, uživatelé 45. Ještě děsivější je nepoměr u PC verze (BioWaří tradiční publikum?), tam je to 82:43, přičemž uživatelských hodnocení je 2349! Síla…
K hodnocení: Po práci pro milión časopisů, webů a jiných obskurností jsem dospěl k závěru, že umělecká díla (vzato zeširoka, tedy včetně her a třeba televizních seriálů), jsou buď DOBRÁ, nebo ŠPATNÁ, hodnotím tedy ANO nebo NE. ANO znamená, že na film máte jít, hru hrát a knížku někomu dát (protože je tlustá a vy ji číst nebudete), NE pak opak (vyjma knížky – tu taky někomu dejte, ale někomu jinému, než v prvním případě). Pro výjimečné příležitosti jsem si nicméně dovolil (je to ostatně MŮJ blog) zřídil ještě dvě speciální kategorie: ROZHODNĚ ANO pro věci, které považuji za výjimečné (třeba World of Warcraft předtím, než se ho chopili neumětelové) a ROZHODNĚ NE pro díla, která se v naší realitě vyskytla omylem (třeba Prison Tycoon).