RSS
 

Recenze jednou větou – Dungeon Siege III (PS3)

29 Jun

Možná jednou napadne nějakou osvícenou hlavu v Obsidianu propustit pár desítek spisovatelů a najmout jednoho, dva designéry, pak by se jim mohlo podařit nezabít nějakou sérii (KotOR), neudělat špionážní gadgetovou plížící sci-fi hru bez plížení a gatgedů (Alpha Protocol) nebo snad nedej bože neudělat bojové RPG, v kterém není nic, než bojování a příběh, přičemž bojování nefunguje ne proto, že jsou animace ošklivé (což jsou, takhle se míchá vařečkou, ne máchá mečem), ale proto, že je všechno neskutečně dřevěné a toporné – stačilo zahrát si JEDNU, JEDINOU (třeba japonskou, nebo něco od Snowblindu) mlátící hru a pochopit, proč je to taková zábava, ale to oni v Obsidianu ne – když nevědí, jak dál, napíšou prostě dalších pár stránek dialogů, aby se problém ztratil (a on se neztratil).

HODNOCENÍ: NE

Hra: Dungeon Siege III (PS3, X360, PC)
Stvořil: Obsidian Entertainment (Irvine, Kalifornie; “Specialisté” na druhé a třetí díly cizích her: KotOR II, Neverwinter Nights 2, Alpha Protocol – jejich jediný kus)
Web: www.dungeonsiege.com
Moje videopreview: RE-PLAY 016: (začátek v 9:00)
Moje videorecenze: RE-PLAY 022: (začátek v 17:33)

S originálními Dungeon Siege hrami nemá trojka samozřejmě naprosto nic společného. Nejhorší na všem je, že zprimitivnělý RPG systém nevadí, lineární a koridorová hratelnost by se taky dala překousnout, kdyby boje za něco stály. Nestojí. A nejkomičtější je, že z relativně banálního důvodu – že jsou pohyby postavičky zakomponovány do bojových animací, což znamená, že když máchnete mečem metr a čtvrt od protivníka, nejenom, že ho netrefíte, ale budete dělat celé rafinované a dlouhatánské kombo deset centimetrů před jeho nosem, přičemž on se bude smát (a kouzlit) a vy ne. Tak málo by stačilo… Jeden herní designér. Nebo dva. Nebo tester! Kdokoliv…

K hodnocení: Po práci pro milión časopisů, webů a jiných obskurností jsem dospěl k závěru, že umělecká díla (vzato zeširoka, tedy včetně her a třeba televizních seriálů), jsou buď DOBRÁ, nebo ŠPATNÁ, hodnotím tedy ANO nebo NE. ANO znamená, že na film máte jít, hru hrát a knížku někomu dát (protože je tlustá a vy ji číst nebudete), NE pak opak (vyjma knížky – tu taky někomu dejte, ale někomu jinému, než v prvním případě). Pro výjimečné příležitosti jsem si nicméně dovolil (je to ostatně MŮJ blog) zřídil ještě dvě speciální kategorie: ROZHODNĚ ANO pro věci, které považuji za výjimečné (třeba World of Warcraft předtím, než se ho chopili neumětelové) a ROZHODNĚ NE pro díla, která se v naší realitě vyskytla omylem (třeba Prison Tycoon).

 

Posted in Minirecenze (hry)

 

Komentáře zapovězeny. Zcela.